|
|
Podpora systémů řízení organizace pomocí dostupných softwarových nástrojů
Panák, Petr ; Jandová, Kristýna (oponent) ; Bača, Petr (vedoucí práce)
Za každou úspěšnou organizací stojí efektivní systém řízení postavený na obecných hodnotách, konceptech a postupech vystižených nejen normami. Zatímco normy představují obecné požadavky pro řízení organizace, konkrétní potřeby organizace určuje její oblast zaměření. V každém případě jsou systémy řízení podporovány pomocí vhodných softwarových nástrojů usnadňujících spolupráci. V rámci práce byly nejprve určeny relevantní požadavky norem, z nichž byla vytyčena a následně konkretizována kritéria hodnocení nástrojů. Byl popsán přístup a postup hodnocení, který byl shrnut do návodu pro případ zájmu čtenáře o vlastní hodnocení. Dále byla nastíněna možnost realizace hodnocení pomocí databázového a jednoduššího tabulkového editoru, načež bylo provedeno hodnocení osmi nástrojů pro podporu systémů řízení. Praktická část popisuje konkrétní organizaci a její požadavky na nástroje pro podporu řízení dokumentace a interních auditů, z nichž jsou sestavena kritéria a způsob hodnocení. Výstupem je (ne)doporučení konkrétních nástrojů pro organizaci. Poslední část popisuje postup konzultační činnosti.
|
|
|
EHS a RVHP v letech 1957-1973
Krejčová, Jana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Vztah Evropského hospodářského společenství a Rady vzájemné hospodářské pomoci prošel mezi lety 1957 a 1973 zásadní proměnou. Práce argumentuje, že institucionální kontakty mezi oběma organizacemi byly logickým důsledkem jejich vnitřního vývoje. Obě reprezentovaly regionální ekonomickou integraci a i přes politicko-ideologické rozpory byly nuceny, i vzhledem k rozšiřujícím se kontaktům mezi členskými státy, navázat určitou míru spolupráce. Po podpisu Římských smluv, zakládajících EHS, odmítla RVHP de iure uznat existenci Společenství a odsoudila je jako diskriminující kapitalistickou organizaci. Ve stejné době procházela Rada reformami, které měly prostřednictvím propojených ekonomik upevnit soudržnost východního bloku. Přijetím Statutu z roku 1959 se v RVHP ustanovila vnitřní struktura a principy fungování. První úspěchy EHS, snaha o vlastní reformy a přihláška Velké Británie motivovaly RVHP k prvnímu přehodnocení přístupu k EHS. Sovětské vedení se neúspěšně snažilo v RVHP prosadit supranacionální vedení, které v EHS kritizovalo jako diskriminační princip. Po nástupu francouzského prezidenta de Gaulla a neúspěchu rozšíření Společenství se vzájemný kontakt obou organizací minimalizoval. Změny v mezinárodním prostředí na přelomu 60. a 70. let a obnovení aktivity v západoevropském integračním procesu...
|
|
|
Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách
Pružinská, Lucia ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou nepřiměřených ujednání ve smlouvách uzavíraných se spotřebiteli. Nejdříve jsou popsány základní pojmy, a to především pojem spotřebitel jako ústřední pojem této práce, a pojmy s ním související, tedy především podnikatel, neboli prodejce zboží a poskytovatel služeb, a spotřebitelská smlouva. Dále se zabývá stěžejní unijní úpravou v oblasti nepřiměřených ujednání, kterou představuje hlavně směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Je vyložen také princip minimální harmonizace, na kterém je tato směrnice založena. Důraz je kladen především na judikaturu Soudního dvora Evropské unie, která je za dobu účinnosti směrnice vskutku bohatá a prošla mnohdy zásadním vývojem. Ve světle této judikatury se zaměřuji na vysvětlení toho, jaká ujednání jsou pokládána za nepřiměřená, zneužívající, a jaké aspekty jsou pro toto posouzení zásadní. Jedná se například o samotný pojem nepřiměřenost a s ním související transparentnost, významná nerovnováha práv a povinností či poctivost. Je přiblíženo, jak jsou tyto pojmy vykládány a jaké důsledky z takových nepřiměřených ujednání plynou, především tedy jejich nezávaznost pro spotřebitele. V neposlední řade se práce...
|
|
|
Podpora systémů řízení organizace pomocí dostupných softwarových nástrojů
Panák, Petr ; Jandová, Kristýna (oponent) ; Bača, Petr (vedoucí práce)
Za každou úspěšnou organizací stojí efektivní systém řízení postavený na obecných hodnotách, konceptech a postupech vystižených nejen normami. Zatímco normy představují obecné požadavky pro řízení organizace, konkrétní potřeby organizace určuje její oblast zaměření. V každém případě jsou systémy řízení podporovány pomocí vhodných softwarových nástrojů usnadňujících spolupráci. V rámci práce byly nejprve určeny relevantní požadavky norem, z nichž byla vytyčena a následně konkretizována kritéria hodnocení nástrojů. Byl popsán přístup a postup hodnocení, který byl shrnut do návodu pro případ zájmu čtenáře o vlastní hodnocení. Dále byla nastíněna možnost realizace hodnocení pomocí databázového a jednoduššího tabulkového editoru, načež bylo provedeno hodnocení osmi nástrojů pro podporu systémů řízení. Praktická část popisuje konkrétní organizaci a její požadavky na nástroje pro podporu řízení dokumentace a interních auditů, z nichž jsou sestavena kritéria a způsob hodnocení. Výstupem je (ne)doporučení konkrétních nástrojů pro organizaci. Poslední část popisuje postup konzultační činnosti.
|
|
|
Margaret Thatcherová a její zahraniční politika v dobovém domácím a zahraničním tisku v letech 1979-1990
Štěpánková, Martina ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat zahraniční politikou Margaret Thatcherové od jejího usednutí do křesla premiérky Velké Británie v roce 1979 až do její rezignace na tento post v roce 1990. Dále bude reflektovat společensko-politickou situaci v Evropě, která v době jejího vládnutí panovala. Jádrem práce bude analýza dobového domácího a zahraničního tisku, demokratického i komunistického, v němž se studentka zaměří na válku o Falklandy, politiku vůči Evropskému hospodářskému společenství, řešení konfliktu v Severním Irsku, postoj k africkému kontinentu a Sovětskému svazu, válku v Perském zálivu a v neposlední řadě na zvláštní vztahy Velké Británie a Spojených států amerických. Cílem její práce bude komplexní pohled na dobový tisk, zasazený do dobové zahraniční politiky první ženy v čele Velké Británie.
|
|
| |
|
|
Rozvojová politika EHS (60.- 70- léta) ve vztahu ke státům třetího světa (se zaměřením na Afriku)
Brázdilová, Monika ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Cílem této diplomové práce je podat ucelený náhled na rozvojovou spolupráci Evropského hospodářského společenství v 60. a 70. letech 20. století ve vztahu ke státům třetího světa se zaměřením na africké rozvojové státy. Zároveň se práce zabývá rozborem samotného pojmu rozvoj, rozvojová spolupráce a rozvojová politika. Práce je koncipovaná od obecného ke konkrétnímu, kdy jsou nejdříve rozebrány hlavní pojmy, uskupení a smlouvy a teprve následně se zabývá jejich podrobnějším rozborem. Nejprve je stručně popsán vznik EHS a charakteristika uskupení ACP. Následně dochází k rozboru samotné rozvojové spolupráce a nástrojů, kterými byla rozvojová pomoc uskutečňována. Další dvě obsáhlé části se věnují smluvnímu rámci kooperace, která je v tomto období vymezena Částí IV. Římské smlouvy a Prováděcí dohodou, dvěma dohodami z Yaoundé a první dohodou z Lomé. Ve smlouvách z Lomé došlo k velké změně z hlediska rovnosti mezi státy EHS a ACP, jelikož byl pojem asociace změněn na princip partnerství. Rozvojová pomoc musela být také nějak spravována, takže další kapitolou je téma institucionálního rámce rozvojové spolupráce. V posledních dvou kapitolách dochází k rozboru finanční podpory směřující z členských zemí Společenství na africký kontinent a způsob využití této pomoci ze strany afrických rozvojových zemí....
|
|
|
Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967
Pažitný, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Bakalářská práce "Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967" zkoumá úlohu britského premiéra a jeho motivace v zásadní proměně zahraniční politiky Velké Británie. Oproti původnímu postoji k EHS, který Harold Wilson zastával při nástupu do funkce v roce 1964, došlo během jeho premiérského období k bezprecedentnímu obratu směrem k Evropskému hospodářskému společenství. Práce s pomocí interpretativního výzkumného přístupu zkoumá důležitost jednotlivých faktorů ve Wilsonově rozhodovacím procesu. Ve hlavní části postupuje práce chronologicky po jednotlivých vnitropolitických a ekonomických okolnostech, které se udály mezi lety 1964-1967. Jde zejména o neklidnou situaci uvnitř Labouristické strany a Kabinetu a v ekonomických záležitostech je kladen důraz na ohrožené postavení libry a zápornou platební bilanci zahraničního obchodu. Tyto vnitropolitické faktory doplňují vnější okolnosti, jakými bylo zhoršení vztahů se státy v rámci Commonwealthu, proměna objemu zahraničního obchodu vůči jednotlivým partnerům a otázka britských závazků ve světě. V závěru práce využívá poznatky interpretativního výzkumu a analyzuje kroky, které byly Haroldem Wilsonem učiněny v sledovaném období a hodnotí jejich dopad na proměnu politiky vůči Evropskému hospodářskému společenství.
|
|
|
Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967
Pažitný, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Bakalářská práce "Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967" zkoumá úlohu britského premiéra a jeho motivace v zásadní proměně zahraniční politiky Velké Británie. Oproti původnímu postoji k EHS, který Harold Wilson zastával při nástupu do funkce v roce 1964, došlo během jeho premiérského období k bezprecedentnímu obratu směrem k Evropskému hospodářskému společenství. Práce s pomocí interpretativního výzkumného přístupu zkoumá důležitost jednotlivých faktorů ve Wilsonově rozhodovacím procesu. Ve hlavní části postupuje práce chronologicky po jednotlivých vnitropolitických a ekonomických okolnostech, které se udály mezi lety 1964-1967. Jde zejména o neklidnou situaci uvnitř Labouristické strany a Kabinetu a v ekonomických záležitostech je kladen důraz na ohrožené postavení libry a zápornou platební bilanci zahraničního obchodu. Tyto vnitropolitické faktory doplňují vnější okolnosti, jakými bylo zhoršení vztahů se státy v rámci Commonwealthu, proměna objemu zahraničního obchodu vůči jednotlivým partnerům a otázka britských závazků ve světě. V závěru práce využívá poznatky interpretativního výzkumu a analyzuje kroky, které byly Haroldem Wilsonem učiněny v sledovaném období a hodnotí jejich dopad na proměnu politiky vůči Evropskému hospodářskému společenství.
|
|
|
EHS a RVHP v letech 1957-1973
Krejčová, Jana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Vztah Evropského hospodářského společenství a Rady vzájemné hospodářské pomoci prošel mezi lety 1957 a 1973 zásadní proměnou. Práce argumentuje, že institucionální kontakty mezi oběma organizacemi byly logickým důsledkem jejich vnitřního vývoje. Obě reprezentovaly regionální ekonomickou integraci a i přes politicko-ideologické rozpory byly nuceny, i vzhledem k rozšiřujícím se kontaktům mezi členskými státy, navázat určitou míru spolupráce. Po podpisu Římských smluv, zakládajících EHS, odmítla RVHP de iure uznat existenci Společenství a odsoudila je jako diskriminující kapitalistickou organizaci. Ve stejné době procházela Rada reformami, které měly prostřednictvím propojených ekonomik upevnit soudržnost východního bloku. Přijetím Statutu z roku 1959 se v RVHP ustanovila vnitřní struktura a principy fungování. První úspěchy EHS, snaha o vlastní reformy a přihláška Velké Británie motivovaly RVHP k prvnímu přehodnocení přístupu k EHS. Sovětské vedení se neúspěšně snažilo v RVHP prosadit supranacionální vedení, které v EHS kritizovalo jako diskriminační princip. Po nástupu francouzského prezidenta de Gaulla a neúspěchu rozšíření Společenství se vzájemný kontakt obou organizací minimalizoval. Změny v mezinárodním prostředí na přelomu 60. a 70. let a obnovení aktivity v západoevropském integračním procesu...
|
host ::
RSS.